Pod číslem 789 vystavuje německý specialista Alfred WIRTH (který byl dlouholetým předsedou německé společnosti sběratelů perfinů Arge Lochungen) třírámový exponát ze stále populárnějšího oboru perfinů: Perfiny – nevlastní děti filatelie. Lze jej zařadit do skupiny exponátů propagujících perfiny, vysvětlujících, co jsou a jak se dají sbírat. Inspirativní je nápadité členění exponátu do jedenácti okruhů. Jako propagace perfinů mezi sběrateli jiných oborů, zvláště námětáři, mohou sloužit listy s perfiny ve tvaru písmen, monogramů, názvů firem nebo zkratek jmen jejich majitelů, číslic, apod. Perfiny ve tvaru labutě, slona, srdíčka, javorového listu nebo kotvy zaujmou snad každého diváka. Také perfiny na celinách se vidí jen zřídka; zde je dokonce jedna oražená razítkem pošty v Heidelbergu už 28. 8. 1888.

Druhým je exponát číslo 790 kladenského autora Miroslava BĚLINY, s názvem Nový Zéland – výplatní vydání 1898-1935. Autor postupuje při řazení známek klasickým způsobem, chronologicky a podle jednotlivých hodnot, včetně jejich případných dotisků. Výsledek své práce charakterizuje na titulním listě: Specializace je provedena podle použitých tiskových papírů, průsvitek, zoubkování a barevných odstínů. Exponát doplňují ukázky známkových typů, nahodilých vad a bloků s deskovými čísly a jejich sestavy. Použití v poštovním provozu dokladují četné celistvosti. Zajímavý je zkusmý nátisk profilu maorské dívky od rytce Bohumila Heinze. Námětová pestrost a velký formát novozélandských výplatních Krajinek dělá exponát přitažlivý i pro širokou veřejnost. Navíc je velmi čistě a přehledně zpracován a může i v tomto směru sloužit méně zkušeným filatelistům jako příklad.

Číslo 791 – Václav PIKHART, Česká republika – Motýli, jak je známe i neznáme. Jde o jednorámový exponát vystavený loni v Lidicích na Premiéře, kde získal bronzovou medaili. Exponát s tak široce pojatým názvem patrně slouží jen jako počátek budoucího pětirámového exponátu.

Další vystavený exponát číslo 792 vytvořil Phil RHOADE z USA jako vzpomínku na Lidice, pod názvem Lidice Remembered. Velkým množstvím zajímavého materiálu připomíná tragický osud této obce na Kladensku po atentátu na zastupujícího říšského protektora v roce 1942. Výborný exponát k zamyšlení.

Francouzský filatelista Alan VAILLY z Nantes nás v exponátu čís. 793 Počátky známek bez udané nominální hodnoty (1838-1878) zavádí do originálního náročného světa prvních známek bez zjevného nominále, a to napříč známkovými státy (u nás rakouské Merkury, modrý, žlutý a růžový z 1. 1. 1851, a jejich dotisky z roku 1904 – I. typ). Jen se zdráhám uvěřit autorově anotaci u novinové pásky, frankované dvojpáskou modrých Merkurů, že by Bistritz (Bystřice) v adrese byla „BISTRITZ, en Hongrie“.

Číslo 794 obsadil zkušený Jaroslav PECH, svým dílem Vybrané kapitoly z poštovní historie Prahy 1526-1918. Za tento pětirámový exponát, vystavený na výstavě Premiéra (v rámci LIDICE 2012), získal od jury pozlacenou medaili a tím samozřejmě i kvalifikaci na vyšší stupeň výstav. Jde o příklad zajímavého poštovně-historického exponátu, s řadou vzácně se vyskytujících celistvostí, důstojně reprezentujícího ve své třídě Prahu-Matku měst.

Všestranně činorodý Ivan VÁPENKA z pražského KF 00-01 získal za svůj exponát číslo 795 Lidice 10. června 1942 pozlacenou medaili a 73 bodů. Je dobré, že máme k této citlivé problematice takový exponát, sestavený s velkým rozmyslem a ilustrovaný různorodým materiálem.

Číslo 796 má exponát Pavla ŠVEJNARA z Prahy: Poštovné placeno v hotovosti v popřevratové době let 1918-1919. Exponát byl vystaven na výstavě LIDICE 2012 ve třídě Poštovní historie. Při prvním vystavení zde získal v oddělení Premiéra pozlacenou medaili a tím i kvalifikaci na výstavy vyššího typu, kde má předpoklady být vysoce hodnocen. Pět výstavních rámů rozdělil autor na část ilustrující hotově vyplácené zásilky novin a časopisů a na část dokládající výpomocné frankování v hotovosti u listovních zásilek. Pestrost materiálu ukazuje na nelehké podmínky, s nimiž se bezprostředně po svém vzniku musela pošta masarykovské první republiky vyrovnávat.

Svým způsobem výjimečný je jednorámový exponát s číslem 797, sestavený členy Sekce známkových zemí Ruska pod názvem Tajemná kráska a její sestry. Jde o studijní virtuální exponát, sestavený z filatelistického materiálu několika členů sekce. Exponát tedy existuje pouze na obrazovce, pro poučení všech zájemců. Jde o soubor poznatků o populární sovětské výplatní známce s letcem, vydané postupně ve třech variantách tisku v letech 1939 (srpen) až 1947, s řádkovým i hřebenovým zoubkováním, s drobnými odlišnostmi v kresbě (srpek za krytem vrtule), použité i na celinách, které jsou zde rovněž doloženy (až na ukázku použití na typické sovětské obrazové obálce).

Exponát číslo 798 sestavil Petr FENCL z Vysokého Mýta, a nazval jej První kosmonautka. Svých osmdesát listů, pojednávajících o sovětské kosmonautce Valentině Vladimirovně Těreškovové, provdané Nikolajevové (její manžel byl kosmonaut Andrian Nikolajev), v podtitulu uvádí: Exponát přináší životopisný příběh, jak se z prosté venkovské dívky stala první kosmonautka světa. Podrobně je dokumentována její první zahraniční cesta, která ji zavedla do Československa. Při vystavení na Premiéře, v rámci výstavy LIDICE 2012, ho jury ohodnotila 74 body a pozlacenou medailí. Jde o perspektivní exponát.