Estonská klasika na Exponetu

Jedním z nejnovějších přírůstků v kategorii tradiční filatelie virtuální výstavy EXPONET (www.exponet.info), je sbírka s číslem 775 a názvem EESTI 1918-1940. Finský sběratel Jukka SAIRANEN v ní představuje ve specializované podobě známkovou produkci samostatného Estonska v letech 1918-1940 a ukázky z let 1940-1944, kdy bylo obsazeno nacistickým Německem. V úplném závěru vidíme i doklad začlenění mezi republiky Sovětského svazu po 2. světové válce. Strategicky významné rovinaté území při ústí Finského zálivu, nedaleko Sankt Petěrburku (v době 2. světové války Leningradu), lákalo a láká mocnosti po staletí. Střídali se zde Rusové s Němci; dnes je Estonsko opět od 29. 3. 2004 samostatné a členem NATO. Velmi přehledně to zájemcům osvětluje titulní list Sairanenova exponátu.

Jednorámový exponát číslo 776 Provizorní vydání Banja Luka vystavil Boris VLJNIC z tohoto rázovitého balkánského města. Republika Srbská je tzv. entitou federativní Bosny a Hercegoviny. Má svoji vládu, vlajku, znak i hymnu, a tedy i vlastní poštovní známky. Hlavním městem Republiky Srpske (psáno chorvatsky nebo bosensky) je právě Banja Luka, i když oficiálně je hlavním městem Bosny a Hercegoviny proslulé Sarajevo. Jednorámový exponát mapuje první známková provizoria tohoto zvláštního útvaru, ukazuje varianty přetisků, jejich typické vady, odchylky v barvách a v zoubkování, i odchylky v přetiskovaných známkách. Jde o výmluvnou ukázku čilých filatelistických aktivit, provázejících mnohý revoluční převrat.

Japonsko si připomíná Pearl Harbor je název jednorámového exponátu č. 777, sestaveného filatelistou Philem RHOADEM z USA. Zákeřný útok japonských letadel 7. prosince 1941, bez vyhlášení války, zasadil tvrdý úder americkému válečnému loďstvu i národní hrdosti USA a přispěl k jejich vstupu do války. Vyžádal si životy 2403 vojáků a civilistů, pobývajících na odlehlé základně na Havajských ostrovech. Zraněných je oficiálně udáváno 1178. Pamětní známku a poštovní razítko vydali Japonci už k prvnímu výročí přepadení. Známkový obraz reprodukuje autentickou fotografii přístavu, pořízenou japonským pilotem, útočícím stíhačkou Zero v první bojové vlně.

Současné české známky známe všichni dobře. Přesto bude namístě doporučit prohlídku exponátu číslo 778 s názvem Poštovní známky České republiky 2009-2011. Příkladné a graficky nápadité uspořádání dvou rámů, vystavených Odborem známkové tvorby České pošty, dává vyniknout kráse známkových motivů, rytin z obálek prvního dne, detailům kreseb i příležitostných a pamětních razítek. Obsah vystavených rámů svědčí o perfektní práci, kterou pro reprezentaci státu, přitažlivost poštovních služeb a samozřejmě i pro radost filatelistů tento odbor odvádí.

Člen KF Apollofila Praha Rudolf SCHINDLER je autorem jednorámového exponátu číslo 779 s názvem 1000. výročí smrti sv. Václava – 1929. Známky k miléniu českého světce vyryl Karel Seizinger; většinou bývají považovány za jeho nejlepší. Předlohou sloužily obrazy Mikoláše Alše, Felixe Jeneweina a Josefa Mánesa. Autor exponátu uvádí, že chtěl emisi ukázat od přípravné fáze (zkusmé tisky), přes výrobní vady, pamětní razítka, až po použití v poštovním provozu na různých celistvostech. Svoji představu splnil.

Od stejného autora je i další jednorámový exponát číslo 780. Pod názvem Polní pošta čs. legií v Rusku 1918-1920 ukazuje vše základní z emisí Dobročinné - Siluety 1919, přítisky, Lvíček 1919, včetně dopisnic. Samozřejmě zahajuje přetiskem ČEŠSKJA POČTA 1918 na ruské výplatní 10 kop. Jen pro oživení připomeňme, že „litografický propagační tisk“, jak je stručně popsána obrazová strana pohlednice na 8. listě, je zmenšeninou jednoho z náborových plakátů do československých legií od malíře Vojtěcha Preissiga, vytvořených za jeho pobytu v USA. Dnes se z této sady těší největší popularitě mezi filokartisty pohlednice i stěží dostupný velkorozměrný litografický plakát s bojovníkem, vyzbrojeným valaškou, a s textem: „Boh do krivdy hromom, a junák gulami!“ Za zmínku stojí poštovní použití známek na zcela mimořádné celistvosti - legionářské dopisnici z Vladivostoku na olympiádu do Belgie.

Exponát č. 781 s názvem R-nálepky s čárovým kódem České pošty je rovněž učebnicový. Autor Jiří RESL ze Sobotky, člen Společnosti sběratelů poštovních nálepek SČF, zde na jednom rámu předvádí abecedu svého oboru. Dá se předpokládat, že zatím jde o základ budoucího pětirámového exponátu.

Číslo 782 obsadila svým exponátem Vánoční svátky – Oslava Vánoc čtrnáctiletá Gabriela SOUKUPOVÁ z Netunic, okr. Plzeň-jih. Na čistě provedených listech se zajímavým filatelistickým materiálem přináší v promyšlených anotacích informace o vánočních svátcích v celém křesťanském světě.

Děsivé drama vypálené francouzské obce Oradour sur Glane z 10. června 1944 dokumentuje v jednorámovém exponátu číslo 783 již dříve zmíněný americký vystavovatel Phil RHOADE. Název Oradour-sur-Glane postačuje, abychom si připomněli nepochopitelné vyvraždění 642 pokojných obyvatel, včetně žen a dětí, oddílem Der Führer a Druhou SS-Panzer Division „Das Reich“ i rozboření poklidné vesnice. Francouzi postavili nový Oradour, ale ruiny včetně torza kostela ponechali jako výmluvné memento do dnešních časů.

Zdánlivě jednoduchý nápad – ukázat použití sníženého poštovného za zásilky charakteru TISKOPIS v období 1. republiky – umožnil Pavlu ŠVEJNAROVI z Prahy představit v exponátu č. 784 velké množství atraktivních firemních obálek. Tedy materiálu, od kterého několik kusů máme každý doma, a často nevíme, co s ním. V kontextu exponátu s názvem Tiskoviny (Tiskopisy) v poštovním provozu první Republiky československé – 28. 10. 1918 – 15. 3. 1939 mají však své uplatnění a zvyšují atraktivnost obsahu sbírky i pro nefilatelisty. Použijeme obligátního sousloví: Nutno vidět!

Komentář připravil Josef Šolc