Odpověď:

Katalogy Michel nejsou netto - jejich cenové záznamy tedy nevyjadřují skutečné tržní ceny, ale spíše poměr vzácnosti mezi jednotlivými emisemi.
Tento stav vznikl velmi dávno - už ve třicátých letech minulého století jej kritizoval E. Hirsch v časopisu Tribuna filatelistů. Proto se ke stanovení skutečných prodejních cen využívají různé koeficienty, jimiž se katalogové ceny přepočítávají. Potíž je však v tom, že nejsou jednotné (a to ani v rámci jednoho státu) a navíc mají značný rozptyl. V samotném Německu se řada známek prodává i za cenu pod 5 % ceny Michel, tedy za méně než 1,50 Kč za 1 ME, zatímco jiné se nabízejí za 20, 30 ba i 60 nebo více procent. Obecná rada tedy neexistuje a vždy záleží na tom, o jakou konkrétní známku či emisi jde. Sbírky neupotřebených známek Německa se v tuzemských (tedy českých) aukcích prodávají v rozpětí od 1 do 8 Kč za 1 ME, vzácně se vyskytující položky (zejména neupotřebené se svěžím lepem) i výrazně dráž. Na druhé straně například běžnější známky se stopou po nálepce či upotřebené se prodávají i pod 1 Kč / 1 ME. Proto se vyplatí sledovat nabídkové i nákupní seznamy německých firem, zveřejňované na internetu, a podle jejich relací si udělat vlastní úsudek.
A malá poznámka na závěr - veškeré tyto starosti odpadají sběratelům například našich známek, protože ceny v katalozích Pofis jsou stanovovány důsledně s ohledem na skutečnou tržní situaci.

S filatelistickým pozdravem

Filatelie