{question}Dobrý den,
zaslal jsem do jednoho aukčního domu známky k prodeji v aukci. Aukčním domem mi bylo oznámeno, že známky byly předány k posouzení znalci. Později mě známky přišly zpět s dopisem, že se jedná o velmi zdařilá falza. Při pohledu na druhou stranu známky, jsem si všiml, že jsou označeny nápisem falzum. Osobně takové označení považuji za poškození známky (mého majetku), ke kterému jsem nedal souhlas. Nejsem vášnivý sběratel, ale nikdy jsem na známce takové označení neviděl, přitom padělků je obrovské množství. Byl jsem ověřovat větší množství známek i u Vás a známky, které byly falza, jste mi nijak neoznačovali. Myslím si, že označením známek jsem se byl poškozen. Pokud by taková praxe byla prováděna vždy a začala být prováděna již dávno, jistě by všichni sběratelé takovou věc s nadšením přijali, ale provádět ji nyní nesystematicky a bez daných pravidel, mi připadá nezákonné. Domnívám se, že došlo k porušení mých ústavních práv, protože s mým majetkem bylo zacházeno jinak než s majetkem ostatních. Buď se budou označovat všechny padělky jako falza nebo žádné. Nelze si vybírat komu ano a komu ne. Zároveň se domnívám, že označení známky bez souhlasu vlastníka, je další zásah do ústavně daných práv občana a to nezadatelné právo na vlastnictví. Můžete mi prosím sdělit, co si o daném problému myslíte Vy?
Děkuji,
Pavel Stránský{/question}{answer}Vážený pane Stránský,
děkujeme Vám za dotaz, který považujeme za zajímavý i pro řadu dalších sběratelů. Jde totiž o velmi aktuální téma, o něm se přitom jen málo hovoří. Rádi se tedy na toto téma podíváme podrobněji.
Hned na počátku je třeba říci, že uvedený postup znalce považujeme za správný. Pokud jsou totiž známky předány znalci k ověření, měl by se o jejich pravosti resp. nepravosti vyslovit jednoznačně a v tomto smyslu je rovněž ověřit (nebo - pokud si to objednatel přeje - vystavit fotoatest). Znalci by rozhodně neměli přistupovat na požadavek, že známky ověří jen v případě, že jsou pravé, zatímco falešné ponechají neoznačené (v takovém případě by měl zodpovědný znalec ověření rovnou odmítnout a známky vůbec nepřijímat).
Je přitom málo známou věcí, že se takovým případem u nás zabýval dokonce soud: s podobnou námitkou (že mu byla falza znalcem ověřena jako padělky) totiž již před více než dvaceti lety vystoupil jeden pražský sběratel, který dokonce podal v tomto smyslu žalobu. Soud však tehdy konstatoval, že znalec postupoval správně, žalobu zamítl a žalujícímu uložil uhradit náklady sporu.
Na druhé straně je ovšem pravdou, že někteří znalci takto v minulosti nepostupovali, a někteří tak dokonce nepostupují dodnes – takže mnoho padělků neustále cirkulovalo a cirkuluje mezi sběrateli. To jistě svědčí o zodpovědnosti přístupu toho kterého znalce. Je ovšem na každém sběrateli, aby si vybral, komu své známky k ověření svěřuje.
Současně je však třeba rozlišovat mezi ústní konzultací - např. v rámci poradenské služby, kterou čas od času pořádá Komise znalců SČF u příležitosti velkých výstav apod. - při níž znalci zdarma poskytují rady a při níž nedochází k označování materiálu, a mezi skutečným objednáním ověření.
Samostatnou otázkou je, jak jste se dohodl s aukční firmou, že bude s Vašimi známkami nakládat. Pokud jste však neměl nic proti tomu, aby byly předány k ověření, pak i ona postupovala správně.
A nakonec ke zmínce o vzniklé škodě: pokud skutečně šlo o padělky ke škodě sběratelů (jejichž cena je - jak z praxe víme - nepatrná), nedošlo označením "Padělek" k žádné škodě (známky samozřejmě nebylo možno prodat jako pravé). Jiná situace by samozřejmě nastala, pokud by se znalec zmýlil a jako padělek označil razítkem zezadu pravou známku (jde o velmi řídký jev, ale vyloučit jej samozřejmě nelze) - pak by nepochybně ke škodě došlo a po znalci by bylo možno požadovat její plnou náhradu (nejlépe, aby známku odkoupil za její původní tržní cenu).
Redakce Filatelie{/answer}