Číslo 684 obsadil Thakkar Maulik z indické Bombaje exponátem Použití Gándhího pamětní emise 1948. Na ploše jednoho rámu představuje použití známé emise vydané 15. srpna 1948 k prvnímu výročí nezávislosti Indie (tehdy ještě součásti britského Společenství národů). Je zřejmé, že autor vlastní rozsáhlou sbírku, z níž vybral co nejpestřejší použití Gándhího emise na celistvostech obyčejných i doporučených, letecké a lodní pošty, ve službách diplomacie, na telegramech (koncesích), ukázal i příklad cenzury atd. Tento malý přečin proti exaktním pravidlům pro jednorámové exponáty vystavovateli rádi promineme, už vhledem k promyšlenému popisu, uvádějícímu pozorovatele i do nejstarší historie každé služby, která je na listě představena. Exponát, zajímavý i perfektní úpravou, může být pro mnohého poštovního historika inspirací. 

Polská pošta do roku 1875 (č. 685) Stefana Petriuka z Německa. Téměř 10–rámový exponát patří k základním pilířům složité poštovní historie Polska. Použité instruktivní i originální mapy této rozlehlé země mezi dvěma velmocemi jsou nezbytné pro pochopení všech proměn politické situace, odrážejících se v poštovnictví. Zkušený autor postupuje systematicky od prvního poštovního razítka z roku 1764 až do roku 1875. Polské království bylo ruskou provincií a podléhalo ruskému poštovnímu ředitelství s odpovídajícími poštovními známkami a službami (do 1918).

Stejný vystavovatel pokračuje exponátem čís. 686 s názvem Pošta v Západním Polsku 1919–1920. Představuje zde společné používání polských a německých známek v tomto nárazníkovém regionu, táhnoucímu se od Gdyně na Baltu přes Poznaň až téměř k Wroclawi. Osmirámový exponát ze vzácně dochovaného materiálu je popsán německy a polsky.

A do třetice exponát téhož autora (č. 687) – Vojenská cenzura korespondence v Polsku v meziválečném období 1918–1939. V tomto časovém rozmezí Poláci válčili se sovětským Ruskem, s Ukrajinou, usilovali mimo jiné o Těšínsko a změnu hranic v Tatrách, atd. To vše se bohatě odráželo ve vojenské cenzuře korespondence, zvláště v letech 1918–1922. Autor exponát rozdělil do sedmi oddílů, mapujících základní konflikty, které provázely Polsko ve sledovaném období. Při rozsahu 27 výstavních ploch (!) se bližší popis exponátu vymyká našim prostorovým možnostem, ovšem o to více stojí za prohlédnutí. A ještě doporučení: kliknutím na polskou vlajku, kterou vidíme v záhlaví titulního listu, zaměníme německy psaný úvodní text za polský. Platí to i pro exponát čís. 686.

K prohlídce obou exponátů stačí navštívit www.exponet.info

Komentář připravil Josef Šolc