Odpověď:

Levné razítkované dublety je asi nejlepší nechat v sáčcích - je to nejskladnější a taky nejlevnější způsob. Alb je na ně nejen škoda (jsou zbytečně drahá) a je to i na objem příliš náročný způsob uložení, ale při hustším zastrkání by se hrana albové pásky mohla časem protlačit do známek a poškodit je (nemluvě o chemickém vlivu těchto pásek na papír a barvu známek - u některých totiž může dojít k nevratným změnám - poškození).

Pokud si budete ve svých dubletách chtít udělat skutečně pořádek, založte je podle hodnot do průhledných pergaminových sáčků nebo do běžných bílých dopisních obálek (bez ozdobné vložky), na něž pro snazší orientaci můžete nalepit vždy jednu z vložených známek (např. do pravého horního rohu přední strany). Protože taková obálka nemusí být zavírací, je možné ze zalepené obálky odstřihnout nebo odříznout (řezačkou na fotografie) horní okraj a tím vznikne jakýsi sáček, do kterého se snadno nahlédne a manipuluje s obsahem.

Přední stranu obálky samozřejmě můžete využít i pro poznámky, např. katalogové číslo, cena, počet vložených kusů, údaje o specializaci apod. Obálky pak seřaďte chronologicky do kartonové krabice (třeba od bot) a máte po starostech. Uvedený postup vás současně zbaví dilematu, zda si známky nechat všechny, nebo je přebrat a nepotřebné vyhodit. Předchozí zkušenosti nám totiž napovídají - samozřejmě si nechat všechny (s výjimkou poškozených), už proto, že při prohlídce můžete brát v úvahu vždy jen současný stav poznání - a kde je psáno, že za nějakou dobu nebude právě u některé z vašich hodnot popsána zajímavá specializace? Stejný problém řešili ve dvacátých a třicátých letech sběratelé naší první emise - Hradčany 1918.

Všechno se zdálo objevené, a tak hromádky překážejících razítkovaných dublet putovaly nezřídka do koše. A vidíte - počátkem 40. let objevil pan Kálal spirálové typy a v letech devadesátých ing. Škaloud typy příčkové a z mnoha těch vyhozených známek by se rázem mohl stát atraktivní studijní materiál. A teď ke sbírání razítek. Odborné literatury na ně existuje řada, nejdostupnější je např. nový specializovaný katalog POFIS - ČSR 1918 - 39, popisující a oceňující všechna příležitostná razítka naší první republiky. Pokud to s jejich sbíráním myslíte vážně, doporučujeme vstoupit do Svazu českých filatelistů, kde získáte možnost využívat svazovou knihovnu a jistě i kontakty na zkušenější filatelisty, zvyklé poradit "služebně mladšímu" sběrateli. Kontakt na koupi katalogu i na stránky SČF naleznete na naší webové stránce.

S přátelským pozdravem
Filatelie