Otázka:
Dobrý den,
mám dotaz ohledně zakládání známek. Před více než 30 lety jsem coby začínající filatelista odlepil každou známku z obálky či pohledu, která se ke mě dostala. Tím jsem dospěl k tomu, že mám mnoho stejných známek, od některých možná i více než 50 ks. Mám je nyní založeny v malých obálkách, v takových, co jsme se ve škole naučili skládat.
Zajímalo by mě, jak tyto známky správně zakládat. Pokud použiji běžná alba, stane se, že jednu známku budu mít snad na pěti stranách alba a budu muset mít alb mnoho. Nebo by bylo lepší každou známku důkladně prohlédnout, zda neobsahuje nějaké odchylky příp. vady a ostatní vyhodit? Je mi těch známek líto. Dále mě zaujal dotaz a odpověď týkající se sbírání příležitostních poštovních razítek. Je zde uvedeno, že byla o nich vydána různá literatura a katalogy. V žádné nabídce filatelistických prodejen jsem se s tímto nesetkal. Můžete uvést nějaké tituly případně kde je možné je zakoupit?
Za poskytnutí informací předem děkuji.
S pozdravem
Ivo Vancl
Odpověď:
Levné razítkované dublety je asi nejlepší nechat v sáčcích - je to nejskladnější a taky nejlevnější způsob. Alb je na ně nejen škoda (jsou zbytečně drahá) a je to i na objem příliš náročný způsob uložení, ale při hustším zastrkání by se hrana albové pásky mohla časem protlačit do známek a poškodit je (nemluvě o chemickém vlivu těchto pásek na papír a barvu známek - u některých totiž může dojít k nevratným změnám - poškození).
Pokud si budete ve svých dubletách chtít udělat skutečně pořádek, založte je podle hodnot do průhledných pergaminových sáčků nebo do běžných bílých dopisních obálek (bez ozdobné vložky), na něž pro snazší orientaci můžete nalepit vždy jednu z vložených známek (např. do pravého horního rohu přední strany). Protože taková obálka nemusí být zavírací, je možné ze zalepené obálky odstřihnout nebo odříznout (řezačkou na fotografie) horní okraj a tím vznikne jakýsi sáček, do kterého se snadno nahlédne a manipuluje s obsahem.
Přední stranu obálky samozřejmě můžete využít i pro poznámky, např. katalogové číslo, cena, počet vložených kusů, údaje o specializaci apod. Obálky pak seřaďte chronologicky do kartonové krabice (třeba od bot) a máte po starostech. Uvedený postup vás současně zbaví dilematu, zda si známky nechat všechny, nebo je přebrat a nepotřebné vyhodit. Předchozí zkušenosti nám totiž napovídají - samozřejmě si nechat všechny (s výjimkou poškozených), už proto, že při prohlídce můžete brát v úvahu vždy jen současný stav poznání - a kde je psáno, že za nějakou dobu nebude právě u některé z vašich hodnot popsána zajímavá specializace? Stejný problém řešili ve dvacátých a třicátých letech sběratelé naší první emise - Hradčany 1918.
Všechno se zdálo objevené, a tak hromádky překážejících razítkovaných dublet putovaly nezřídka do koše. A vidíte - počátkem 40. let objevil pan Kálal spirálové typy a v letech devadesátých ing. Škaloud typy příčkové a z mnoha těch vyhozených známek by se rázem mohl stát atraktivní studijní materiál. A teď ke sbírání razítek. Odborné literatury na ně existuje řada, nejdostupnější je např. nový specializovaný katalog POFIS - ČSR 1918 - 39, popisující a oceňující všechna příležitostná razítka naší první republiky. Pokud to s jejich sbíráním myslíte vážně, doporučujeme vstoupit do Svazu českých filatelistů, kde získáte možnost využívat svazovou knihovnu a jistě i kontakty na zkušenější filatelisty, zvyklé poradit "služebně mladšímu" sběrateli. Kontakt na koupi katalogu i na stránky SČF naleznete na naší webové stránce.
S přátelským pozdravem
Filatelie